Labuť jako gesto
Pravda je, že latte art je vizuální důkaz, že tomu někdo věnoval čas. Není to jen „napěnit mlíko a nalejt“. Je to gesto. Gesto, který říká: záleželo mi na tom a chci Ti udělat radost.
Druhá věc je, že správnej latte art rovná se správně udělaný mlíko. Aby se do kafe vůbec něco dalo kreslit, musíš mít mikropěnu – hladkou, lesklou, krémovou, žádná bublinková polívka. Musí to bejt mlíko, co se spojí s espressem jako kdyby tam patřilo odjakživa. Takže když vidíš pěknou rozetu, můžeš si bejt jistej/jistá, že je to nejen hezký, ale i dobře připravený.
Latte art jako umění
No a pak je tu vizuální stránka, lidi jedí očima. A pijou taky. Když dostaneš flat white s čistou rozetou, automaticky očekáváš, že to bude dobrý kafe. Navíc Tě to prostě potěší, je to hezký, někdy si to i vyfotíš a nahraješ si cool storýčko na Instagram. Když dostaneš hrnek, kde plave mlíko bez tvaru, podvědomě si řekneš: „hmm… asi to moc neřešili, vypadá to divně, jak to asi bude chutnat.....“ Jasně, nejsme v kávovým fashion weeku, ale estetika má svou sílu, v tomhle případě to fakt umí bejt i ukazatel kvality.
Je to i způsob, jak spolu mluvíme. Kreslíš srdce, tulipán, labuť a tím říkáš – tady se dělaj věci s péčí, důrazem na detail a potrpíme si i na to vizuálno, chceme to dělat hezký.
